Vnitřní klid, či stres?

15. dubna 2014 v 14:20 | Archaell |  Trashcan
Poslední dobou se dostávám do bodu, kdy se sám sebe ptám, jestli ten stres stojí za to? Proč se nervovat? Stejně se tím nic nevyřeší - Akorát si likvidujete vnitřní psychiku, která se pak velmi obtížně opravuje. Dalo by se říci, že v jádru každé mysli je určitá nádoba, jež pohlcuje negativní energii a v okamžiku jejího naplění dojde buď k explozi, nebo implozi.

Do kategorie exploze bych zařadil výbuchy vzteku. Představte si, že lidská společnost je země, na které stojíte, a vy jste takový menší raketoplán. S každým silnějším výbuchem se více a více vzdalujete od společnosti a pálíte si půdu pod nohama.

Oproti tomu imploze neventiluje energii ven, ale naopak dovnitř. Je to jako takový balón. Pomalu se nafukuje a nafukuje, vzniká vám vnitřní tlak uvnitř hlavy a vy pomalu letíte vzhůru, opouštíte realitu, až doletíte do bodu, kdy už to neunesete a balón praskne. Potom náseduje rychlý pád dolů a konec.

Není tedy až tak těžké dojít k závěru, že bez stresu se vám bude žít podstatně lépe. Takový ten vnitřní klid, kdy si jako malá lodička s plachtičkou plujete po proudu života a necháváte se unášet větrem. Teoreticky to vypadá dobře. Prakticky to přináší neočekávanou katastrofu.

Jen si to vezměte. Pokud dosáhnete takové úrovně vnitřního osvícení, při které se od vás jakýkoliv stress odráží, kam vás to posune? Vrátíme se k přirovnání s lodičkou. Na první pohled se zdá, že je to úplná pohodička. Co se ale stane, když vítr přestane foukat, v tomhle případě bych vítr nazval stresem podmíněnými aktivitami, a když proud přestane proudit, v tomto případě vnější vlivy, které vás též posouvají vpřed. Náhle naleznete něco děsivě mrtvého - stagnaci. Zaseknete se v jednom bodě a nemáte žádné prostředky pro postup vpřed. Žádná pádla, která by vám pomohla postoupit o krok dál. Na začátku vám to třeba ani nebude vadit, leč nic netrvá věčně. Uběhne nějaký čas a pak to do vás praští jako hrom. Najednou vás začne užírat pocit, že byste raději byli o pár kilometrů dál, že jste promeškali spoustu příležitostí a že celkově vaše existence pro tuto realitu nic nepřinesla.

A teď se rozhodněte, jestli se stresovat, nebo ne?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 willy elektro willy elektro | 22. června 2014 v 19:52 | Reagovat

stresovat se má smysl pouze když se stresuješ pro někoho kdo ti za to stojí

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama