Problémy začínajícího spisovatele

7. srpna 2013 v 5:08 | Archaell |  Tvůrčí psaní

Psaní je radost. Psaní je možnost podělit se o své myšlenky. Psaní je jako zasraná horská dráha, kde máte v každé zatáčce příležitost vyletět a rozbít si hubu!

Možná to byl moc sarkastický úvod, leč je to tvrdá realita. Pochopitelně pokud nechováte žádné nadějné ambice a píšete si do šuplíku, tak jste celkem spokojeni. Pokud ovšem stojíte o čtenáře na internetu, nebo chraň pán bůh chcete vydat své dílo knižně a v tom nejmasochističtějším případě se stát spisovatelem, tak začínáte mít vážný problém! Cesta k uznání totiž nevede skrze klidnou vodní hladinu na hřbetu loďky v podobě labutě. Je to jízda smrti se spoustou ostrých zatáček, které přímo touží po vašem vykolejení z dráhy spisovatele…


Blogy a literární servery


Dávno skončily časy, kdy jediným způsobem k dodání vašeho mistrovského díla ke čtenářům byly noviny, časopisy a knihy. Tím se cesta k potencionálnímu odběrateli jistě znatelně zjednodušila, avšak připravila i řadu zákeřných nástrah.
Sedíte si v klídečku svého obýváčku a popíjíte kávičku, protože je půl šestý ráno a vy jste strávili celou noc psaním další povídky, nebo části svého románu. Nyní je už hotová. Stačí ji dát na svůj blog, popřípadě literární server a nechat všechny natěšené čtenáře si to veledílo přečíst.

Problém číslo 1: Najde se málo čtenářů, kteří by něco četli - natož pak delší literární díla.

V případě blogů chtějí obrázky, fotky a maximálně pět vět textu. Jinak vám napíší něco ve stylu: "pěkný vzhled blogu" "mrkneš ke mně" "mám právě menstruaci a chci tě pocákat"... Z toho opravdu moc zpětné vazby nečouhá.

Na literárních serverech je to poněkud veselejší.

Pokud si seženete teplé místečko v klubu přátel a nosíte jim zákusky ke kávě bez kofeinu (Jak to někdo může pít?!") anebo v případě kdy píšete poezii - to vás do klubu pozvou sami. Víte proč? Protože poezie může být volný verš, může stát za lejno, ale splňuje to nejdůležitější - je krátká a tak vás kolegové mohou rychle olajkovat, aniž by mrhali časem. Bohužel většina z usedlíků litterů (v Aj to znamená odpad, hnůj, humus - příhodné, že?) netouží po zlepšování, ale chce si pouze honit ega a vzájemně se lajkovat a povzbuzovat jací jsou úžasní, přestože mají nulovou naději cokoliv vydat.

Problém číslo 2: Čtenáři vás čtou pro honění vlastního ega

Znáte ten pocit, když vaše psaní stojí za hovno a už to vypadá, že se z toho zblázníte? Tak nemějte strach! Na webu je spousta nebohých existencí, píšících hůře než vy, kterým můžete sypat sůl do ran a poté vášnivě umývat obrazovku svého monitoru svým orgasmickým vodopádem tělních tekutin.

Je to tak, internet je nepochybně dílo ďáblovo. Díky veškeré anonymitě nemají uživatelé zábrany zneužívat a zesměšňovat ostatní pro vlastní pocit… čeho? Ani pořádně nevím, co z toho mají. V každém případě počítejte s tím, že se brzy objeví "čtenář", jenž vás bude chtít od psaní odradit.

Prosím neplést s objektivní kritikou!

Pro ilustraci taková saň vypadá třeba takto: "To myslíš vážně? Co to sem píšeš za pí-pí-pí-pí. Nepiš! Radši se na to pí-pí-pí-pí…" "Sračka!" "Tohle radši nečtěte je to úplná pí-pí-pí-pí…" apod.

Samozřejmě se najdou i zákeřnější individua, která nepoužívají sprosté výrazy a je tak těžší je odhalit. Proto musíte být neustále ve střehu!

Problém číslo 3: Stagnace

Jednoho krásného dne začnete psát své články na internetu a než se nadějete, jste v důchodu, aniž byste vydali jedinou knihu. Další důvod, který vás může donutit vzdát se svého snu. V okamžiku kdy si přestanete klást vyšší cíle a jste se sebou spokojeni, jste ve stavu smířlivosti a beznaděje, tak se zaseknete rychleji, než staré komunistické rádio.

Chápu, že máte radost z toho, jak vaše původně šuplíková díla pár dobrotivých čtenářů čte, ale nesmíte se tím nechat zmrzačit! Na druhé straně, skladů a knihkupectví, čeká mnohem více čtenářů! A ti vás třeba konečně náležitě ocení.

Sečteno a potrženo: Pár měsíců na internetu a přejde vás veškerá naděje na cokoliv.

Jak jsem říkal, čtenáři nemají rádi dlouhé texty - takže pokračování v další části!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Chcete se stát spisovatelem?

Ano! 52.4% (11)
Možná... 33.3% (7)
Ne, nejsem masochista! 14.3% (3)

Komentáře

1 Claira Claira | 8. srpna 2013 v 6:38 | Reagovat

Jak kteří.. Mě osobně dlouhé povídky nevadí :-) . Ale tak, jsem doma spíš v knihovně (chodívám tam vždy, když je otevřená, teď jsem tam naučila chodit i kamaráda). Tvoje díla se mi hodně líbí a.. nu... 'hateři' jsou všude :-) Tomu se nevyvaruje i ten nejlepší

2 mouli-e mouli-e | E-mail | Web | 10. srpna 2013 v 18:59 | Reagovat

Po tomhle článku(i po té druhé části,co jsem dočetla) nechávám oči vykulený.Talent!Doslova!Ty máš.Napsal jsi to úžasně.V tom článku jsi tak skvěle pobavil ( "pěkný vzhled blogu" "mrkneš ke mně" "mám právě menstruaci a chci tě pocákat".) tohle mě rozesmálo.Opravdu víš o čem píšeš,má to hlavu a patu.A musím Ti říct,že ve všem a to doslova! s tebou souhlasím.Za tohle by jsi měl dostat jedničku.Já osobně jen čtu a do psaní bych se asi nepustila,protože už vím,že na to talent nemám a moc dlouho bych to nevydržela! Skvělý .. fakt úžasný :)

3 Mari Choi Mari Choi | Web | 17. srpna 2013 v 9:33 | Reagovat

Je trochu paradox, že psát chce dnes skoro každý. Kdo to pak bude všechno číst? Mě dlouhé články nevadí, pokud jsou přehledné a zaujmou mě.
Já osobně se píšu. Hlavně proto, že mě to baví, takže když se pod mým dílem objeví komentář, beru to jako bonus. Taky komentuji ostatním jejich díla. Snažím se o konstruktivní kritiku a většina těch, co už je trochu znám, je za to vděčná.

4 Mar Mar | E-mail | Web | 27. srpna 2013 v 9:41 | Reagovat

Já se asi fakt budu muset podívat na nějakou tvoji povídku :-D ... Ne.. je to sranda :-D ...
Ale co dodat?
Myslím, že hrozně moc shrnuješ... Jako jo... já mám taky ráda kratší věci (nějak jsem se tam postupem času dostala a pořád nechápu, jak jsem mohla přečíst Trpaslíky) ... Ale možná bude problém taky trošku v tom, že nikoho nebaví moc číst na monitoru... já si s tím půllitrovým hrnkem čaje radši sednu na křeslo a obdivuju to takhle, než civět do bedny.. což ostatně pravděpodobně všichni...
A s tím egem... Spisovatelé (rádoby spisovatelé) jsou jako psi. Nemilosrdní a vyžívají se v tom, když najdou někoho, kdo píše hůř než on... A nejlíp to dělají takoví ti, co píšou o .. teď už to vlastně není Hannah Montana... :-D .. one direction... nebo něco dost podobnýho...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama