V. Rekapitulace I. c

30. října 2011 v 20:49 | Archaell |  Ss: Ohnivá emoce
"U toho co s mým otcem vyváděli potom, jsem už nebyla. Nicméně magie dokáže ledacos. Mám tu záznam otcových vzpomínek, který sloužil při dalším jednání sněmu…


Společně s Arkanem jsme opustili místo sněmu a vydali se doprostřed hlubokého lesa. Byla už tma, ale naštěstí nám cestu ozařoval měsíční svit.

"Jak je to daleko?" Zvědavě jsem se otázal.

"Ještě kousek." Odpověděl Arkan a přidal lehce do kroku. "Nerad vás do toho tahám, ale neměl jsem na výběr."

"To je v pořádku, můžeš mi tykat. Proč si myslíš, že se nás někdo snaží napadnout zevnitř?"

Arkan se na okamžik zastavil a protřel si oči: "No nemyslím si, že smrt vedoucího sněmu byla skutečně přirozená." Tohle je dost vážné obvinění, kdyby to byla pravda, někdo další by si toho musel všimnout.

"A co tě k tomu vede?"

"Řekl bych, že intuice, ale v tomto případě bychom brzy měli vidět skutečná fakta." Dříve než jsem se ho mohl zeptat na něco dalšího, tak mě zarazil: "Už jsme tady."

Stáli jsme před vlhkým jeskyním reliéfem. Ze stropu trčelo pár rampouchů a po stěnách stékaly duhové kapky. Bylo by trochu klišé, aby se nepřátelé schovávali na takovém typickém místě, ale skutečnost je nepředvídatelná.

"Opravdu zde nalezneme odpovědi na naše otázky?"

Tentokrát mi odpověděl někdo jiný. Respektive odpověděl někomu jinému: "Ano, přesně tak mylady. Situace se odvíjí přesně podle našeho plánu. Nikdo z přítomných mágů nemá sebemenší tušení o naší malé lsti."

"Téměř nikdo!" Promluvil Arkan. Otočil jsem se zpátky na něj, ale už vedle mě nebyl.

"Thundefist!" Stál tam vedle osoby zahalené do ametystově temné kápě. Podle velikosti se evidentně muselo jedna ještě o dítě. Jak mohl někdo tak mocný jako Thunderfist podlehnout? A jaké k tomu měl důvody? Tyto informace byly zahaleny tajemstvím.

" Tupče, zase si to zvoral." Dívčin ledově temný hlas doprovázel chladnou skladbu jeskyně.

"Lady Sorrow tohle není problém. Hned to vyřídím." Thunderfist před sebe mávnul kouzelnou holí. Z emeraldového krystalu na jejím vrcholu vzplanuly zelené plameny. Jejich záře dopadla na hromádku povalujících se kostí a ty se daly do pohybu. Jedna po druhé se složily do podoby chodících skeletonů. "Arkane, byla chyba, že jsi sem přišel. Kdyby ses tiše věnoval svým věcem a nehrál si na hrdinu, mohl by ses dožít zítřka."

V jeskyní ozvěně se rozléhalo klapání zubů a řinčení zrezlých zbraní o štíty. Tohle bylo poprvé, kdy jsem skutečně uviděl někoho použít magii reanimace. Jeden kostlivec mě překvapil a málem mi probodnul hrdlo šavlí. Rychle jsem odlomil jeden ledový krápník od stropu a nechal gravitaci udělat zbytek. Tento manévr sice kostlivce rozdrtil, ale tím vznikla dosti nepříjemné situace. Díky této distrakci jsem bohužel nepostřehl jeho přátele a ti mně obklíčili.

Arkan nebyl evidentně vůbec zaskočen. "Taky mám rád loutky, ale přejděme rovnou k věci. Čeká na mě spousta další práce."

Bez mrknutí oka, Arkan vykouzlil ohnivou kouli v pravé dlani. Pomocí větrné magie vytvořil několik větrných vírů, které se exponenciálně roztáčely. Už samotný pohled na jeho koordinaci byl úchvatný, ale tuto symfonii ještě završil kombinovanou magií. Ohnivou kouli strčil rovnou mezi větrné víry. Vztlak způsobený rychlým prouděním vzduchu akceleroval sílu ohně a doslova vytvořil točící se pece na spalování mrtvol. Během okamžiku sežehly všechny reanimované pěšáky a proměnily je v hromadu prachu.

"Působivé. Ovšem udělal jsi vážnou chybu a to tu že stojíš proti mně." Thunderfist se zlsotně zasmál a bouchnul holí o zem. Z opačné strany místnosti se vynořila smršť otrávených šípů, které vletěly přímo do Arkana. "Můžeš rozjímat o své pošetilosti ve své…" Místo dokončení věty kašlal Thunderfist svou krev. Skrze krční tepnu mu visel šíp a spoustu dalších měl mezi žebry. Oproti tomu Arkan stál stále na svém místě jako by nic.

"To ty jsi udělal chybu, když jsi neodhadl mé geniální schopnosti." Neuvěřitelné! Rázem jsem pochopil, proč ho chtějí zvolit do vedení. Měl přirozenou auru nezranitelnosti. "Tak a teď mi děvče můžeš říct, co má znamenat tahle nepovedená imitace."

Thunderfistovo tělo se proměnilo v ohavnou hromadu masa a dívka se chladně zasmála: "Zas tak špatná nebyla. Ti senilní pakoňové by na to nikdy nepřišli. Dneska mám dobrou náladu, tak ti jako odměnu prozradím jedno tajemství. Skutečný Thunderfist zemřel již před lety."

"Já ti taky prozradím tajemství, zbývají ti dvě vteřiny života." Arkan vytáhnul z kapsy vrhací dýku a vymrštil ji po ní. Dýka jí proplula jako nůž máslem a dívka se vypařila. "Hmm, projekce."

"Jak 'hmm projekce', co kdyby to nebyla projekce?! To ti nevadí házet nože po malejch dětech?!"

"Co mi je potom, jestli to je dítě nebo ne?" Arkan si strčil ruce do kapes a odešel pryč..

Tak a to je konec záznamu. Na základě tohoto svědectví se potom magický sněm dohodl, že Arkana zvolí vrchním kancléřem. Samozřejmě to mělo spoustu podmínek. Na první pohled měl veškerou moc, kterou mohl mít, ale na druhý byl pouze politická figurka."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama