Jak píšu nejen povídky

4. září 2011 v 18:50 | Archaell |  Novinky

Byla to výzva psát dvě věci naráz, ale snad mě to moc nerozptylovalo. Jo rozptylovalo, udělal jsem jen polovinu svojí kvóty.

Úvod:

Musíte vědět o čem psát. Aspoň základní myšlenku o místu, času a ději pro první kapitolu. Popravdě dost často prostě začnu psát, a když vezmu v úvahu Sarkasmus, tak tam jsem po první kapitole neměl ani páru, že se to bude ubírat takovým směrem. Alex skončil jako kněz (jo spoiler bacha~ :D), ale když jsem napsal, že vidí světlo a těší se do nebe, tak byla otevřena spousta možností. Mohl skutečně zemřít stát se andělem a plnit úkoly v nebi. Mohl se vyhrabat z rakve jako zombie a započít celosvětovou epidemii. Nebo se taky mohl stát upírem a objevit tajemné upíří společenství. Jenže dneska už je trh s upířím masem moc přeplněnej. Doteď lituju, že kapitola s teplím upírkem Edwardem Cummenem se mi do plánu nevešla, no možná napíšu pokračování a tam ho narvu.

Krajinou voněly medové bochánky a svým neodolatelným vzhledem přitahovaly zvířátka z celého lesa. Slunce vyhřívalo skalky a unavená háďátka se na nich líně povalovala. Potok šuměl jako vodopád štěstí něžně hladící oblázky. Oblaka různých tvarů přelétávala nad čerstvě posekanou trávou. Beruška roztáhla křidélka a vylétla ke stéblu, po kterém se valila třpytivá perla rosy. Letní vánek čechral koruny stromů a zralá jablka odnášeli čiperní ježci. Léty prošlapaná cestička se vinula za obzor a doprovázela přírodní reliéf dominantních hor. Po hřebenech skákali kamzíci a okusovali lahodné květiny s fialovými lístky. Mravenečci budovali své chodbičky a štěbetající skřivan sytil svá mláďata…

Co je pro příběh opravdu nejdůležitější? Postavy. Bez nich to vypadá jak ta kejda nahoře. Je to sice pěkný popis spousty nepodstatných věcí, ale hodí se tak akorát do motivační knížky pro manipulování duševně slabých lidí. "Máte se výborně. Vše vám vychází. Nic vás nedokáže rozhodit…" Jo, jo a to ani, když vám hoří barák, protože jste usnuli u takový píčandcherroviny.

Zpátky k postavám. Rozmyslete si o kom bude váš příběh. To taky částečně pomůže určit jestli Ich formu, nebo Er formu. Opět Sarkasmus je v Ich formě. Pane bože, co jsem komu proved? Jednou jsem to tak začal psát, a taky to tak zůstalo. Věta: "To si snad země děláš prdel," zní lépe jak "Alex si myslel, že si z něj Richard dělá prdel. Šlo by to napsat s kurzívou a whatever, ale to by taky nebylo ono.

Když nejste vázáni na jednu postavu, tak máte rozšířený prostor. Tím že hrdinů je více, tak můžete občas vyplnit prázdné stránky příhodou jiného aktéra a to se vyplatí. Navíc pokud je vypravěčem samotný hero, tak čtenář si v klidu čte a ví, že se hrdina dožije konce. To je moc velkej luxus! Čtenář se musí bát, nesmí si být 100% jistý, která postava je ta hlavní. Příklad třeba opět Nanospell. Jasná hlavní postava Kevin. Vedlejší hlavní postavy: Karen, Weirn a hodně v dálce Marwin. Teoreticky by všichni mohly být hlavní postava. Pokud chcete číst Nanospell, tak další odstavec je !!! hrubej!!! spoiler pro první kapitolu.
---
První umírá Marwin - logická dedukce z kontextu. Druhý spáchá kamikatze Weirn - to se dalo čekat. Kevin zachrání Karen ze spárů zabijáckého droida - směřuje to k happy endu, ale pak se svalí s dírou v břiše a umře. Hlavní postava je tedy Karen! Ouha na Karen spadne meteorit. Co se stalo s Marwinem?! :D Takhle si můžete hrát na počátku příběhu. Časem už čtenáři dojde, kdo neumře, ale nikdy to není 100% jistota.
---
Po svobodné kapitole už následuje horší sousto k spolknutí. Ve druhé si musíte začít pokládat otázky typu: kam bude příběh směřovat, jaké bude mít váš hrdina schopnosti, jaké potká lidi, koho bude muset zabít, do koho se zamiluje, kde způsobí otěhotnění celého dámského kláštera… ^^ A v neposlední řadě jak vše skončí. Když máte začátek a konec, tak to je taková základní niť, na kterou můžete navlékat ostatní bonbóny.

Můj pracovní proces:

1. Nejdřív musím otevřít word. Je to těžká námaha, ale ve srovnání s ostatním to nejlehčí. Kvůli vám jsem otevřel dokonce dvě okna. ^^

2. Koukám na prázdnou stránku a poslední odstavec první kapitoly:

Vesmírné těleso narazilo přesně do místa, kde ležela a zcela ji pohltilo bílé světlo. Její duši uklidňovala jen naděje blízkého shledání s rodinou a přáteli.

3. V hlavě už mám určitou představu, čím zaplnit jednu A4. Dalším obtížným krokem je první věta. Dobrá první věta dokáže nastartovat euforii a s trochou štěstí dám na jeden zátah půl strany. Pro podporu mozkových funkcí používám hudbu. V tomto případě mě hodně inspirovalo toto video: http://www.youtube.com/watch?v=0sRfRu0NEm0&feature=related

4. Co lidi vede k tvorbě fan blogů? No a tady to je přesně moment, kdy jsem zas civěl na hlavní stránku blog.cz místo práce. ^^Někdy bych ten internet nejradši odstřihnul, ale potřebuju kontrolovat spoustu věcí jako krkolomný slova a tak.

5. Píšu, píšu a přepisuju.

Žena se usmála a pohladila Karen po tváři: "Bůh má mnoho podob."

To není špatný, ale potřebuju nějaký nenápadný popis i u dalších vět. >

Žena se usmála a podívala na slunce: "Bůh má mnoho podob."

"Proč tady jsem? Kde jsou ostatní? A proč padáme dolů bez náznaku konce?"

"Ale my nepadáme." Řekla tajemná žena a pohladila Karen po tváři.

155 slov - a znovu zírám do prohlížeče, já mám snad poruchu pozornosti ^^

348 slov - teď mi došlo, že video přestalo hrát. Dávám si přestávku a píšu tenhle článek.

6. Vrátím se k tomu po půl hodině a pochopitelně jsem zapomněl, o čem jsem psal. Ne že bych neměl páru o co go, ale je potřeba to přečíst, abych se neopakoval.

7. A je to. První scéna hotová. Což v praxi znamená, že mě ještě další 4/5 čekaj V-.-V"

No a takhle to nějak u mě funguje. Občas se ještě vracím měnit menší detaily v ději, ale pokud si zrovna nevymyslím, že jedna postava bude lolita a o deset let mladší, tak to není moc radikální. Až dám do kupy zbytek, tak to hned hodím na blog. Možná zítra, možná pozítří, možná mezitím začnu psát nějakou povídku, ale to spíš jen na požádání, inu kdo ví…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama