III. Vikingská válka II.

19. září 2011 v 18:30 | Archaell |  Nanospell
Vikingové vtrhli do tábora bez nejmenších problémů. Zatímco se posádka s ledními medvědy teprve blížila k branám, tak první Viking již stál na prahu hlavní budovy. Se skřípáním otevřel dveře dokořán a… nic. Centrální sál byl prázdný. Nikde ani živáčka. Udělal tedy krok dopředu a nepozorně nohou zavadil o drobné lanko. Z druhého konce místnosti vystřelily dva šípy a zaryly se mu do hrudi. Viking s proraženou srdeční chlopní padl tváří na zem a zemřel.


Čas bitvy nadešel, počasí se slitovalo a vánice ustala. Na střeše budovy šlo nyní rozeznat několik lidských postav s luky, které okamžitě spustili smršť ocelových hrotů mezi své nepřátele. Druhý Viking vtrhnul dovnitř budovy. Ozvalo se cvaknutí a i jeho přivítaly dva šípy. Naštěstí pro něho byl nižší, a proto ho jeden šíp minul a druhý se mu zaseknul pouze do ramene. Běžel tedy kupředu, ale okamžitě ho srazila k zemi další salva. Třetí Viking se už kryl štítem. Vykryl první výstřel otáčivého mechanizmu, který zde Alphons zanechal a čekal na další. Avšak v přenosné věžičce již došla munice. Vikingové se tedy hrnuli ke schodišti na střechu.

Ze strážních věží po stranách brány vykouklo několik osob. Mezi nimi byl i Hermés. Mávnul svou kouzelnou holí a na velká dřevěné bráně zazářilo několik symbolů. Prudce se zabouchla a rozdělila čtyřicet Vikingských mužů na dvě menší skupinky. Jejich početní výhoda se sice rozplynula, ale stále byly dvakrát tak silnější než lidé. Vikingové z nádvoří postupovali do hlavní budovy a ta vnější část s medvědy se snažila prorazit magickou bránu, kterou usilovně držel Hermés svými kouzly.

Z pravé věže dolů na nádvoří vyskákali všichni tři trpaslíci a pustili se do boje s obřími nepřáteli. Garry mávnul sekerou, useknul jednomu chudákovy nohu a pak mu sťal hlavu. Dalšího Vikinga nabral za žebra, vytřel s ním cestu a opět ho dekapitoval. Zbylí trpaslíci si nevedli o moc hůře. Ten s dvojručním kladivem drtil lebky jako melouny, přesto že Vikingská anatomie byla podobně robustná jako ta jejich. Poslední trpaslík se štítem a menší sekerou pro změnu trhal krční tepny i s páteřemi.

Alphons nabil svou dvoušípoou kuši a trefil jednoho Vikinga do stehna. Ten si kleknul, čímž ze sebe udělal stacionární terč a pak ho druhý šíp v hrdle umlčel navždy. "Nádhera! Dva šípy po sobě jsou skutečně lepší jak jeden. Vypadá to, že tuhle bitvu možná i vyhrajeme!" Radoval se Alphons a ládoval do gumy další munici.

Jeho nadšení však netrvalo dlouho. Dva vojáci držící dveře budovy se jich sice nepouštěli, ale jaksi společně i s nimi přelétli přes okraj střechy. Vikingové si prorazili přístup ke střelcům! Mohutný Viking vykloubil dalšímu vojákovy rameno a plynulým pohybem mu rozdrtil hrudník svou nohou. Alphons už měl nabito a trefil ho dvěma šípy. On je vykryl kulatým štítem a v tom švihu stihnul ještě poslat dalšího lukostřelce do hromady sněhu na nádvoří.

Vikingové u brány vzdali svou marnou snahu na její proražení. Přes magický zátaras cesta nevedla. Místo toho již dorazil první medvěd a tvrdým nárazem utvořil díru ve zdi, čímž zároveň i strhnul pravou věž dolů. Dva trpaslíci rychle uhnuli padající stavbě z trajektorie, ale jednoho zavalila. V jeho omezeném pohybu k němu přiskočil svalnatý Viking a zapíchnul mu svůj meč do hrdla. Garry si toho hned všiml, ale než znovu vstal na nohy a Vikingovo masa nasekal do guláše, bylo již pozdě.

Trpaslík držel svého druha v náručí a vyslechl jeho poslední slova. Byl tak neopatrný, že dal dalšímu Vikingovy šanci ho probodnout. Naštěstí se ze spadlé věže vykutálel Taleishin a ostrým šípem pocákal sníh další krví. Garry pustil mrtvého bratra z náručí a pevně uchopil svou sekeru: "Já o něm věděl!"

"Mě to tak nepřipadalo…" Obří lední medvěd máchnul tlapou a neopatrný elf byl odmrštěn přes celý tábor.

Na střeše se hochům také zrovna nedařilo. "Seskákejte dolů!" zavelel Alphonse a sjel po šikmé střeše do přízemí. Jeden Viking šel hned za ním, ale dolů dojela už jen jeho mrtvola se šípem v čele. Další Viking dostal zásah do nohy a skutálel se rovnou na dvojruční meč jednoho z vojáků. Robustní Viking popadl mrtvolu blízkého lukostřelce a vykryl s ní přicházející šípy. Nebozí střelci na něho vypotřebovali poslední zbytky munice, dokonce i Alphons měl poslední dvě střeli.

První Vikingská vlna byla sice téměř poražena, ale obránců zbylo jen chatrné množství. Nevětším plamínkem naděje byl Garry. Vyhoupnul se medvědovy na krk a zabil mu jezdce. Zmatený čtyř metrový medvěd pak omylem rozšlápl dva Vikingy, chvíli se vzbouzel a nakonec se sekerou v zátylku padl na zem. "To bychom měli jednu bestii!"

Krvežíznivý Viking si prosekával cestu skrze překážející těla a už byl nad Alphonsem. Ten se pokusil krýt mečem, ale po prvním úderu o něj přišel. Viking se napřáhl svojí smrtící sekerou a náhle se znatelně zpomalil. Jeho švih trval několik vteřin a Alphons se mu mohl bezpečně vyhnout. Podíval se za sebe a tam uviděl Hemése, který Vikingovy zpomaloval pohyby svou magií. Alphons opět uchopil chladnou zbraň a rozkrojil s ní Vikingův ohryzek.

Druhý medvěd nečekaně zahrabal zadníma nohama, odmrštil jednoho trpaslíka ke stěně a ten, neschopen odklonit svůj let, se nabodl na vikingské kopí. Rozzuřený Garry s bojovým křikem skočil na medvěda a zarazil mu svou čepel do boku. Nečekaně se mu, ale runová sekera smekla po kosti. Raněný medvěd reflexně mávnul tlapou a poslal Garryho skrze okno hlavní budovy dovnitř. Jezdec na zvířeti namířil své kopí proti nepozornému Alphonsovi a namířil mu ho mezi lopatky. Avšak zázrakem se odnikud vynořil elfský šíp a prošpikoval mu srdce.

Hermés pohlédl do dálky, kde se z hromady sněhu vynořil luk svírající Taleishin plivající z úst ledový sníh. Hermés znovu mávnul svou holí a utvořil zlatý řetěz, který zraněnému medvědovi podvrtnul nohy. Alphons využil této příležitosti a do lebky s ostrými tesáky zasadil něčí meč. Bitva skončila stejně rychle, jako začala a na obou stranách měli ztráty drtivý dopad.

Alphons se sesunul po stěně hlavní budovy a snažil se rozdýchat nahromaděný adrenalin. Počítání ztrát mu zabralo méně času, než by chtěl. Stačilo to udělat inverzně: "Hé… hé… Hermési, Taleishine…Vypadá to, že jsme přežili jen mi tři."

"My čtyři!" Z díry po okně vykouknul zpocený trpaslík Garry.

"Jak se říká ve starých elfích legendách: Dobro vždy vítězí nad zlem." Taleishinovo moudro mělo zvláštní sílu, jako by rozechvívalo srdce jeho spolubojovníků. Ne počkat, to bylo zaznění vikingských bubnů!

"My máme jiné přísloví, ušáku. Nikdy nechval dne před večerem!" Trpaslík si odplivl a zvednul z trosek svou sekeru. Veškerou euforii z čerstvého vítězství opět vystřídal závan blížící se smrti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Viktorie Bard Viktorie Bard | Web | 19. září 2011 v 18:33 | Reagovat

Hm, jak se tak koukám, píšeš jako stroj. Což je super. Zase budu mít co číst....:)

2 MoniQue MoniQue | Web | 19. září 2011 v 18:34 | Reagovat

Super blog!

3 Archaell Archaell | Web | 19. září 2011 v 18:56 | Reagovat

[1]: Když je o čem psát, tak se to dá. Horši je když není inspirace. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama