III. Reprodukce V.

10. září 2011 v 16:40 | Archaell |  Ss: Ohnivá emoce

Můj stres vystřídal závan ledového vzduchu. Otevřu oči a přede mnou je opět ta lučina. Sluneční paprsky náhle pokryl stín plachtícího sokola. Chvíli kroužil kolem a pak se rozhodl zaútočit. Se svištěním větru mezi křídly protnul oblohu a vzápětí zabořil své pařáty do probíhajícího zajíce. Ten se zmítal z posledních sil, ale v okamžiku kdy jeho tlapky opustily zemi, ztratil naději na záchranu. Avšak matka příroda je nevyzpytatelná. Přeci jen se mu nakonec podařilo vyškubnout. Tedy pokud ho sokol nepustil úmyslně. Asi z osmi metrů dopadl hlodavec na tvrdou skalku a zlomil si vaz. Dravec se k němu okamžitě vrátil a trhal jeho maso na cáry.


"Au." Když to vidíte v televizi, vypadá to děsivě, ale naživo to je ještě horší.

"Aby jeden život mohl přežít, musí umět brát životy ostatních. Takový je zákon světa," zazněl přicházející hlas odněkud z pozadí. Rozhlédl jsem se přes rameno a tam stál ten stařec s bradkou.

"To jste zas vy? Asi vám došlo, že tu nejsem náhodou," vstal jsem a protáhnul si prosezená kolena.

"Ano to mi došlo. Určitě na mě máš spoustu otázek. Třeba kdo jsem já, kdo je Arkan a podobně," odpověděl stařec a prohrnul si vous.

"No vlastně to kdo byl Arkan, jsem už vyřešil. Spíš co ste zač vy?"

Stařec se plácl do čela a pokračoval: "To jsou mi, ale způsoby. Zapomněl jsem se představit. Lidé mě nazývají Mistr Jan Hus."

"To jako ten Hus? Šestého července 1415 upálenej v Kostnici?" Tak tohle se mi musí fakt zdát. Kde by se tady po půl tisíciletí objevila husitská ikona?

"Ano to jsem já," usmál se Hus a kývnul hlavou.

"Kde se tady berete po těch šest seti letech? A vůbec nemáte být hromádka popela, teda chtěl jsem říct v dalším životě?" Jsem ochotný připustit existenci magie, možná i chodící mrtvoly, ale že by se dokázal člověk reinkarnovat jako fénix?

"Může to vypadat hodně ironicky, když je ohnivý mág upálen za živa. Na druhou stranu myslíš si, že by se někdo, kdo dokáže ovládat ohnivý živel, nechal spálit na topinku z toustovače?"

"No to záleží na spoustě faktorů, ale asi ta pravděpodobnost nebude moc vysoká."

"Pokud si ty jediný s kým můžu mluvit, tak si budeš muset poslechnout můj odkaz. Kdo ví, třeba osud plánuje, že máš nahradit Arkana v jeho poslání. Řekni mi, co všechno víš o řádu ohně."

"Akorát, že kromě něj existuje ještě několik dalších magických frakcí."

"Nuže dobrá začneme úplně od začátku. Podle získaných informací byla magie založená Ježíšem."

"Ježíšem?!?" Mám brečet, nebo se smát?

"Ano. Ten byl svým způsobem dost podobný Arkanovi. V současné době, tedy chci říct v tvé době, se stále vedou spory, jestli mu tajemství magie prozradil bůh, nebo se je někde naučil. Je dost možné, že bůh s ním komunikoval stejně jako já s tebou."

"Takže já budu druhej Ježíš?" Tohle je dost pomatený. Abych za chvíli neměl poslední večeři v sanatoriu.

"No pokud bys nato měl schopnosti, byl bys čtvrtý."

"Čtvrtý?" To mi chceš říct, že jsme už měli tři jiný ukřižovaný chudáky?

"Ježíš byl první, který dokázal ovládat všechny čtyři živly. Vše pak sepsal do čtyř magických desek, které obsahovaly učení ohně, vody, větru a země. Bylo vybráno dvanáct apoštolů, kteří je měli uschovat po světě, než nadejde jejich čas. Ti jednali pod záminkou šíření víry. Opět nemůžu říct, zda křesťanství bylo založeno Ježíšem z ostatních náboženství té doby, nebo mu je skutečně našeptával bůh."

"A co neoficiální magie?"

"Věřící část církve se domnívá, že neoficiální magie je dílo satanovo. Pokud by bůh přenášel své vědomosti skrz meditace, pak mohl i satan přenášet své učení na nějakého posla."

"No a ti další Ježíšové?"

"Neztrácej čas přemýšlením o vtipných detailech, ale pokud to chceš vědět. První osobou s mocí všech elementů byl tedy Ježíš. Tou druhou byl můj učitel a kouzelník Merlin."

"Merlin? To jako Artuš, excalibur a rytíři kulatého stolu?"

"Přesně tak. No a já osobně považuji za třetího Arkana. Ovšem Arkan je zvláštní případ. Měl dar učit se kouzla, která viděl u ostatních. Proto taky hodně cestoval."

"Takže Arkan byl něco jako Kakashi?"

"Kdo je Kakashi?" Nechápavě zakroutil Hus hlavou.

"No to je jedno, pokračujte."

"Dobrá. Merlin tedy na rozdíl od něho měl přístup ke všem deskám. Podle nich se také naučil většinu svých kouzel. Je to moc velká moc, která se nemůže vydávat každému. Proto je taky řády pečlivě střeží a pouze pokud prokážeš, že jsi hoden tak ti je půjčí k prostudování."

"No a jak poznají, že sem hoden?"

"To se případ od případů liší. Někdy stačí být prospěšný pro dobro společenství, jindy musíš vykonat hrdinské skutky. Třeba já jsem naši desku původně ukryl v tajných katakombách pod …"

"Pod?" Nažhaveně jsem se zeptal.

"Ó ano, přesně tam. Teď to nepotřebuješ vědět. Ohnivý řád je historicky nejmladší a víš proč to tak je?"

"Protože, se ta deska ztratila během přenosu apoštoly?"

"Dobrá myšlenka, ale ne. Ohnivý řád je nejmladší, protože kromě vyvolených "Ježíšů", bude lepší jim říkat elementalisté. Kromě elementalistů jsem byl první, kdo dokázal splnit zkoušku pro její získání."

"Vy jste založil ohnivý řád? A co to bylo za zkoušku?"

"Ano založil jsem řád pár let po svém upálení. Byla to zkouška inteligence, ducha, víry a magických schopností."

"Po upálení?" To je napínavější, než jsem čekal.

"Správně. Pokud bys chtěl tu desku hledat i ty, tak se poohlédni po Arkanových stopách. Je totiž možné, že ji schoval někam jinam než já," pokýval Hus hlavou.

"Můžu mít ještě jednu otázku?"

"Ano klidně se ptej."

"Co husitské války? Je tam pár podivností, jak mohl tak malý nevyzbrojený opilci, odrážet takové masivní nájezdy."

"Správná otázka. K čemu myslíš, že sloužili husitské písně?"

"K ventilování stresu a ovládání zfanatizovaných mas lidí?"

"Ano k tomu také, ale hlavně byl jejich účel posílit moc spolubojovníků a oslabit sílu nepřátel. Byla to taková bardská zaříkadla. Bez nich by byla situace tragická," zasmál se stařec a podíval se na oblohu. "No dochází nám čas. Nejlepší bude, když mě příštích pár dní nebudeš kontaktovat. Mám k tomu své důvody. Hledej Arkanův odkaz…"

Opět jsem se probudil v meditační síni. Tentokrát byla doopravdy prázdná ani otec Pavel tu už nebyl. Na hodinkách jedenáct hodin večer, asi už mají večerku, nebo něco takového. Nejlepší bude, když se potichu vytratím domů, abych si mohl pustit nějaký to p… vyspat.

Venku byla již úplná tma, jenom měsíc a žár pochodní ozařoval černý závoj nicoty. Takhle v noci to tady vypadá dost strašidelně. Připadal jsem si jak ve středověkém filmu, navíc ještě potom zážitku s Mistrem Husem. Ono se řekne, najdi nejbližší dveře ven, ale co já vim, kterou chladnou chodbou tam vede cesta? Možná kdybych to vzal kolem řeky, tam bych měl snad trefit i po tmě. Zklamán svým orientačním smyslem, jsem vyrazil vstříc šumění vody, ale tajemné hlasy mě zarazily.

Pod osvětlením stály dva kněží a vyprávěli si nějaké veselé historky, nebo se jim aspoň smály.

"Viděl si tu půlnoční svačinku, kterou si náš biskup objednal? Dneska mu jí tam vedu," řekl první kněz.

"Jo ta vypadá obzvlášť šťavnatě. Takhle mladou lolitu ještě nikdy nechtěl. To už starej neví, co chce." Odpověděl druhej.

Počkat, počkat. No tak tohle ne! "Doufám, že to neznamená, to co si myslim?!?" Chytil jsem jednoho hajzla za límec.

"Pokud mě hned pustíš, tak to budu ignorovat. Chápu, že seš novej a některým věcem ještě nerozumíš."

"A čemu nerozumim?! Myslim, že mám dokonalou představu, co je označeno pod pojmem pohlavní zneužívání!" Z tohohle mi vážně bublala krev.

"To možná říká legislativa, ale církev se řídí trochu jinými pravidly."

"A kde v Bibli se píše, že máte trhat nedorostlý broskve ze stromu?!?"

"Některé věci církev provází už od pradávna, což ty nemůžeš pochopit."

"Ani se o to nehodlám snažit." Přidržel jsem si kněze a dal mu pěstí do xichtu a protože mám estetické cítění, dostal ještě druhou. Přeci jen jeden monokl by se cítil osaměle.

"Tos neměl dělat!" Zaklel druhej kněz. Otočil jsem se na něj a…

"Ou," dostal jsem ránu kamennou vázou na kytky. Před očima vyplulo zatmění a pomalu jsem ztratil vědomí. Svět se odtočil pryč…

Hlava mě bolela a táhl mi průvan na krk. Ležel jsem v nějaké chladné místnosti s mrňavým zamřížovaným oknem. Od úst mi šel kouř a klepali se mi nohy. Kouknul jsem na hodinky a bylo za deset minut dvanáct. Sakra, pěkně dlouho jsem byl mimo provoz. Dveře dovnitř byly zamčený a vzhledem ke konstrukci panty asi ani nemaj. Vyrazit teda nepudou.

Pedofilie je hroznej humus. Pak kvůli tomu nemůžou mít ani pornoherečky malý prsa, protože liga za ochranu dětí si myslí, že to připomíná dětskou pornografii. Co je, ale nejhorší, tak to ovlivňuje i vydávání mangy s mladšíma kresbama. Nutno podotknout jak může mít obrázek věk? Ta jejich liga si asi neuvědomuje, že člověk s pedofilními choutky, co si honí brko nad pornem doma na židli, nemá čas jít ven. Zablokujete jim přísun epronu a oni se přesunou do dětských parků, školek a základních škol uspokojit se jinak. Pak dobrý úmysly mají úplně opačný efekt.

Okolo mě byla srovnaná hromada beden v regálech. Podle množství těch věcí to vypadalo na nějaký sklad. V jedný bedně nažloutlej papír, v druhý vyskládaný brky a pod regálem se válely nádrže s inkoustem! No to je víc než potřebuju. Odšrouboval jsem víko od inkoustu a namočím do ní jeden štětec. Pár ladných pohybů a mám nakreslenou hromádku výbušných pečetí. Pro jistotu jsem si jich několik strčil do kapsy a zbytek naskládal na zámek od dveří.

Koncentrace. "Bang!" Hned na první pokus padá konstrukce k zemi. Odstrčil jsem ohořelý kus dveří a rozhlédnu se do chodby. Nikde, nikdo. Kde tady má ta bukva biskupská asi korytu?

Mé bloudění rázem vyrušil dětský křik ozývající se z přilehlého pokoje:"Néé já nechci!" křičela chvějící se dívka.

"Teď možná nechceš, ale když se podvolíš rovnou, nebude to tak bolet." Smál se tlustej církevní úchylák.

"Nechte mě!" Žadonilo zoufalé děvče.

Rozrazil jsem dveře a jako větrná smršť proletěl skrz místnost. Dvěma dlouhými kroky jsem dosáhnul na biskupa a strhnul ho stranou. On okamžitě odcouval do rohu a snažil se z toho vymluvit: "Počkej! Jistě chápeš, co to bude pro tebe znamenat, když mě teďka praštíš. Když budu chtít, tak už nikdy neuvidíš světlo světa. Abys to pochopil, tak dělám jen to, co mi církevní moc umožňuje."

Ve dveřích se objevila Angela a vyděšeně se rozhlížela po světnici. Asi zaslechla ten původní výbuch. To malé děvče se k ní okamžitě rozeběhlo a chytilo ji kolem pasu.

"Každý má nějakou tu úchylku. Pokud mě necháš být, tak ti zařídím vyšší funkci a lepší život," postavil se s nově nabytým sebevědomím biskup na nohy.

"Lepší život?"

"Všechno se dá zařídit, když má člověk moc a peníze."

"Nedá se nic dělat, ale budu muset porušit jedno přikázání…"

"Jaký přikázání mysss…" snažil se doříct pedofilní biskup, ale bránila mu v tom výbušná pečeť na jazyku.

"Pokud se jí pokusíš sundat, tak exploduje." Knězi se roztáhly oční zornice a zblednul v tváři. "Dávám ti pět minut. Jestli utečeš na větší vzdálenost, než ji dokážu odpálit, pak můžeš jít. V opačném případě…" Pedofil se okamžitě otočil a utekl ven ze světnice.

Po necelé minutě přerušilo ticho známé slovo: "Bang!" Magické zaklínadlo letělo skrz pokoj, chodbu až nakonec dorazilo ke svému cíli. Nic se však nestalo.

"Vypadá, to že asi umí běhat rychleji, než sis myslel. Dobře pro tebe," řekla Angela jímajíc dítě v náručí.

"Hahaha" zlomyslně jsem se zasmál, až to přístojící malou holku vyděsilo. Držela angelu za sukeň a schovávala se za její nohou. Hodil jsem si do krku cigaretu, přiložil k ní jednu z pečetí a dal si práska. Angela měla vyčítavý pohled, ale nic neříkala. "Když bůh udělá něco špatně, tak to někdo musí napravit." Vzápětí se chodbou rozezněl výbuch a náraz cinkajících sutin o střechu fary.

To už byl hlasitější výbuch než ten první ve sklepě, takže to probudilo většinu knězů. Všichni se zbíhali ven. Angela chytila dívku za ruku, podívala se na mě takovým zvláštním výrazem a odešly z místnosti. Snad po mě nechtěla, abych tu holku nechal znásilnit? No co nadělám, teď už to neovlivním a stejně bych to udělal bez váhání znova. Zrak mi náhle zkřížila kartónová krabice s nápisem "Arkanovy osobní věci." Vzal jsem ji tedy do podpaždí a odešel směrem k řece.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 vyjimecnost vyjimecnost | Web | 10. září 2011 v 16:41 | Reagovat

Sarkasmus jo? :D Pěkný design, jdu si to tu pročíst

2 Archaell Archaell | Web | 10. září 2011 v 16:59 | Reagovat

[1]: Sarkasmus jednoslovně vystihuje chování hlavního hrdiny. Mně se ten název prostě líbil. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama