Vypadlé ptáčátko

24. srpna 2011 v 22:50 | Archaell |  Trashcan

Mladé ptáčátko hodovalo nad lahodným červíkem a spokojeně si prozpěvovalo skrze horký letní den. Jelikož bylo v hnízdě samotné, mělo se jak v ráji. Jeho maminka každou chvíli odlétla shánět novou potravu a ono mohlo nerušeně odpočívat na měkoučké vystýlce slámy a větviček. Občas mu jeho zábavu zpestřil barevný poletující motýl, nebo pilná včelka pilující rozkvetlé jabloňové lístky. Bylo by to až idylické, kdyby nezafoukal ten zlotřilý vítr. Mohutným úderem převrhl hnízdo a to se zřítilo ke kořenům stromu. Naštěstí ptáčátko dopadlo na onu měkkou podestýlku, ale jeho domov byl zničen. Síla ničivého elementu neměla slitování.



Ptáčátko zprvu leželo ochromené vedle jedovaté muchomůrky a bylo svojí nepříjemnou situací šokováno. Třáslo strachy a nemělo nejmenší ponětí, co si jen má počnout. Když nabralo trochu odvahy a sil, poskočilo jeden ostýchavý oblouček kupředu. Při druhém ho již hřálo u srdíčka sebevědomí a dodávalo mu kuráž pro další skoky. Dralo se kupředu skrz vysokou trávu a divoké vlčí máky. Zde nalezlo már zlámaných pšeničných klasů, které okamžitě sezobalo. Taková hostina. Radost pohledět. Jeho pípání však sledoval pár hladových očí od protější skalky.

Na samém středu horkého kamene se vyhříval odpočatý had. Nyní když si zregeneroval tělesnou teplotu, tak se chystal najít si snídani. Pomalu se plížil k ptáčátku a ono nevědomo hrozícího nebezpečí třepotalo beze strachu peřím. Had se připlazil na vzdálenost jedné své délky a připravoval se na uštknutí nebohého ptáčátka. To však s pomocí boží zavětřilo hrozbu a rychle skákalo do bezpečí. Jenže had byl rychlejší a vymrštil se s vytasenými zuby na ptáčátkovu chocholku. Jen zázrakem v posledním okamžiku ptáčátko roztáhlo křídla a vzneslo se do vzduchu. Bylo zachráněné a svobodné. Odhodilo tíhu zemské gravitace a dosáhlo až na oblaka. Na oblaka z kterých se snesl hladový jestřáb a ptáčátku svým zobákem nelítostně zlomil vaz.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sunfree sunfree | Web | 24. srpna 2011 v 22:50 | Reagovat

to je rozkošne!!

2 °MiNiLaDý_PaťušhQá°° °MiNiLaDý_PaťušhQá°° | Web | 24. srpna 2011 v 22:50 | Reagovat

jeej ake rozkosne :-) zlateeee

3 rozin-ka rozin-ka | Web | 24. srpna 2011 v 22:52 | Reagovat

Roztomilý :))

4 Luci Luci | Web | 25. srpna 2011 v 11:23 | Reagovat

Díky za názor.Já nekopíruju nic,nemám to zapotřebí :)

5 Klarisa ♪ Klarisa ♪ | Web | 25. srpna 2011 v 12:29 | Reagovat

Já "netvořím" za každou cenu... ani to nemyslím jako: když spamuje ona já musím taky....nespamuju...píšu jenom svůj názor..... Ale díky za to že jsi napsala svůj..

6 babley babley | 26. srpna 2011 v 0:04 | Reagovat

..aneb matka příroda ví, co dělá :P :)

7 Vendy Vendy | Web | 26. srpna 2011 v 22:06 | Reagovat

A do prkýnka. Už jsem se těšila na dobrý konec, zase nic.
Ale je to výborně napsané. Máš styl.

8 Archaell Archaell | Web | 26. srpna 2011 v 22:16 | Reagovat

[7]: Díky. ^^ Bohužel smyslem této povídky byl už od začátku marný boj s osudem, kterému se nedá uniknout.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama