Toaleťákov

20. srpna 2011 v 19:23 | Archaell |  Bílá knihovna

Slunce na nebi pomalu zapadalo a poklidné městečko Tolaeťákov se pomalu ukládalo k spánku. Ovšem nebyl by to žádný příběh, kdyby se této noci neodehrálo něco tajemného. Dalšího dne se opět všichni, tedy skoro všichni probudili a pokračovali ve svých každodenních činnostech. Malé papírky pobíhaly po ulici, vesele skotačily a šinuly si to do škol. Mlékaři a pekaři rozváželi čerstvé produkty pro hladové krky běžných domácností. Policisté hlídali přechody a zbytek populace vstával do práce. Mezi těmito obyvateli byl i toaleťák Vendelín, který přišel do svého obchodu a rozhrnul rolety. Jeho dobrou ranní náladu však překazila děsivá scenérie.


Všechny stěny byly umazány od krve. Se strachem ve všech třech vrstvách přešel mezi regály a pod pokladním pultem uviděl zmasakrovaného kluka na uklízení. Byl to nehezký pohled. Byl celý polámaný, zmačkaný a po celém roztrhaném těle páchly náznaky hnědé krve. "Vražda!" Pomyslel si a rychle vyběhnul před obchod zavolat pohotového strážníka Dvouvrstvého Paperlocka.

Strážník vešel na místo činu a i on sám byl zaskočen svým vzezřením. Občas se v městečku nějaký ten zločin odehrál, ale taková ohavnost se zde nestala za celou papírovou historii. Okamžitě tasil z náprsní kapsy vysílačku a zavolal si posily. Během pár minut se sešla nejenom vyslaná jednotka, ale i spousta novinářů a většina zvědavých papírů z celého města. Museli tedy kolem krámu omotat zářivě žlutou pásku a udržet onen dav mimo obchod. Bylo důležité, aby nedošlo k poškození možných stop. Přeci po takové chladnokrevné vraždě musela zůstat nějaká evidence?

Celý vyšetřovací tým marně pátral po důkazech, ale jakoby to byl dokonalý zločin. Musel ho spáchat nějaký profesionál a tak nezbývalo čekat, než se k této zvrhlosti přihlásí nějaká organizovaná skupina teroristů, nebo pochlebovačný pachatel. V tom lepším případě. V tom horším bylo nutné počkat, jestli se tento hrdelní zločin nebude opakovat znovu. Uběhlo dvacet čtyři hodin a nic se nestalo. Po jednom týdnu se vše vrátilo do normálu a většina obyvatel už na onen masakr zcela zapomněla.

Jediný strážník Paperlock na onom případu stále pracoval. A skutečně zlosyn udeřil znovu a dokonce na tom samém místě. Tentokrát to odnesl majitel obchodu chudák Vendelín Třívrství. Opět byl celý hnědý, po podlaze byly rozrolovány jeho vnitřnosti a i když to skoro nebylo možné, bylo to horší než poprvé. Jak se mohlos tát, že si ničeho nevšimli sousedi? Takováhle vražda nemohla být tichou prácičkou. Někdo musel vidět rozsvícená světla, nebo zaslechnout ozývající se křik oběti. A ano skutečně si někdo něčeho všimnul. Bezdomovec Homeloi tvrdil, že viděl pachatele.

"Ležel jsem si na lavičce před obchodem a prohlížel si erotický časopis Papírové tapety, když v tom jsem uslyšel hlasy. Nejdříve jsem je ignoroval, ale pak když náhle ustaly, tak mi to přišlo zvláštní. Otočil jsem se tedy k prodejně a nahlédnul dovnitř. Nevěřil jsem vlastním očím. Byl tam obr! Vytáhnul ten nebohý papír z budovy a pochvíli ho vrátil na jeho místo. Ale v jakém stavu. Bylo to hrozné."

"Obr? Vy jste asi něco pil, že ano?"

"Ano občas se napiju, je to jedna z mála radostí, které mám."

Jelikož jediný svědek byl nedůvěryhodný, tak celý zločin opět zůstal bez rozřešení. Přes všechnu snahu místní policie nikdy nevyřešili, co se stalo. Bohužel vraždy neustaly a opakovaly se v pravidelných intervalech znovu a znovu. Nebohé městečko Toaleťákov se s tím nakonec muselo naučit žít a bralo to jako boží trest.

A co se vlastně stalo ve skutečnosti?

Řidič kamionu jedné pravidelné zásobovací linky vystoupil na opuštěné benzinové pumpě a nutně si potřeboval odskočit. Tak tedy otevřel dveře s nápisem: "Veřejné toalety. Zdarma." Všude po zemi tekla voda, žárovka sotva svítila a prostor naplňovalo dotěrné bzučení much. Přes veškerý odpor naléhavě potřeboval na záchod. Překonal tedy svůj žaludek a použil místní kabinku.

V okamžiku kdy chtěl vhodit použitý papír do záchodové mísy, uviděl výstražný nápis: "Nevhazujte papír do toalety. Úzké potrubí, hrozí zácpa." Odhodil tedy použitý kus toaleťáku do koše na odpadky a co nejrychleji odběhnul na čerstvý vzduch. Tím nic, ale neskončilo. V druhé fázi se na toalety protáhlo nad okenní tabulkou roztomilé koťátko a zamířilo k onomu koši. Hravě ho převrhlo a rozhrabalo veškerý obsah po okolí. To vše kvůli pár obalům od čokolády. Tím myslím od skutečné čokolády, koťátko nebylo žádný čuně. ^^
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 20. srpna 2011 v 22:00 | Reagovat

Konečně nějaké originální pojetí tématu týdne. :) Klobouk dolu, supr příběh.

2 Luky Luky | Web | 20. srpna 2011 v 23:00 | Reagovat

Super článok :) Zobrala si to naozaj originálne :)

3 [ Bloody // BiBi ] [ Bloody // BiBi ] | Web | 21. srpna 2011 v 13:03 | Reagovat

Toť pravda ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama