Cesta za pokladem

27. srpna 2011 v 18:20 | Archaell |  Bílá knihovna

Mladá atraktivní dívka jménem Laria běžela skrze smršť otrávených šípů a svými gepardími reflexi se jim úspěšně vyhýbala. Ani překonávání polorozpadlých ostatků, po předcházejících dobrodruzích, jí nedělalo problémy. Oděna do dlouhého pláště a hnědého klobouku přeskakovala překážky bez nejmenší námahy. Jediná věc, které se dívka bála, byl její těsně stažený korzet, který marně odolával tlaku jejích vyvinutých ňader. Tak přesně takhle by to vypadalo, kdyby Laria nebyla o mnoho let mladší.



Sedmiletá Laria si zvesela pobrukovala svojí oblíbenou písničku, když její rozjímání přerušil záblesk blyštivého předmětu v dáli. Na tváři se jí vykouzlil široký úsměv a okamžitě se rozeběhla na druhou stranu. V tom se z obou stran vynořil roj smrtících šípů. Pro ni to ovšem nebyl žádný problém. Svými mrštnými reflexi se jí smekla noha po polorozpadlé klíční kosti nebohého Římana a třískla sebou o zem.

"Lario!" Zakřičela Iris a bez rozmyslu se hnala za ní. "Nemůžeš tady takhle pobíhat!" Sotva to dořekla, tak se z protějších stěn ozval další svištivý zvuk. Iris šlápla do úplně stejného lejna.

Naštěstí už vedle nich stál duchapřítomný Ray Iceshield: "To je moudrá rada." Šípy se zastavily pár palců od jeho dlaní a celé obalené ve vrstvě ledu se s cinknutím roztříštily o podlahu.

"Nikdo se tě neprosil o pomoc!" Oponovala Iris a nenávistivě se zamračila.

"Nemusíš se bát. Kdyby šlo jen o tebe, tak se nebudu namáhat. Bohužel aspoň někdo musí být zodpovědný za Lariu." Mohli by se spolu dohadovat celé hodiny, kdyby se Laria opět nevrhla vstříc tajemnému světýlku.

"É??" S vykulenýma očima a otevřenou pusou, mladá slečna jen zírala na další salvu ostrých hrotů. Jeden šíp jí proplul hrudním košem a druhý se zabořil rovnou do pravé hýždě. Zvědavost a neobezřetnost v této uličce přinesla již nejednu oběť.

Před dávnými a dávnými věky se objevil na severním konci Egypta tajemný muž. Mnozí ho považovali za posla shůry, který byl vyvolen starými bohy. Záhadný cizinec vybudoval uprostřed pouště chrám, na jehož konci ukryl poklad nesčetné síly. Tento poklad se během věků nazýval různě, ale nejčastěji ho lidé označovali jako "Flow of Nile's Salvation." Měla zde být ukryta sama podstata ohně, díky které vzniknul veškerý život. Často se také mluvilo o tom, že by tento artefakt dokázal přeměnit nehostinnou poušť v nebeský ráj oplývající stromy a zelení.

Po celá staletí a nesčetné generace se lidstvo snažilo dojít až k tomuto zázraku a získat ho na svou stranu. Mnoho a mnoho vojevůdců hledajících ničivou sílu ohně zde bylo pohřbeno a s nimi i jejich armády. Nikdo však nedokázal splnit obtížné zkoušky číhající uvnitř stavby.

Jako první větší skupina návštěvníků se do budoucí hrobky vydali Egypťané. Ti však dbali odstrašujících soch s psími hlavami a od své pouti moudře upustili. Další tentokrát již neopatrní průzkumníci pocházeli z dálné Řecké říše. Jejich výprava však brzy skončilo po smrti jejich vůdce Achillea, kterého trefil šíp do paty a tím ho usmrtil. Respektive mu rozhodil rovnováhu a on spadnul na meč předchozího nešťastníka. Chrám se časem stal výzvou pro odvážné hrdiny a pohřebištěm pro většinu z nich. Táhla tudy i Římská vojska. Díky své obratnosti se štíty se jim podařilo dostat se k druhé překážce. Zde všech nelítostně uhořeli pod tíhou spalujícího ohně. Ani okované dřevěné štíty neměli šanci.

Za zmínku stojí i středověké výpravy rytířů. Při první výpravě se díky svým kovovým štítům a hlavně díky pečlivým slitinám brnění, dostali přes obě nástrahy. Došli až ke skálopevným dveřím, které se nedaly otevřít. Rytíři se však nevzdávali.

Druhá rytířská výprava vedená přáteli kulatého stolu a všude proslulým králem Artušem se vrátila s mistrnými kováři. Ti byli schopni pomocí přenosné pece odlít klíč otevírající brány k moci. V dalším předsálí je čekal onen tajemný muž. Vznášel se ve vzduchu a prozradil jim, že je od nesmírné moci dělí pouze jediná věc. Přečíst zašifrované nápisy na zdech a tím se objeví to, po čem nejvíc touží. Po všech marných snahách se museli rytíři vrátit zpět a hledat jiný zdroj síly. Naštěstí jim jezerní pana darovala mocný meč Excalibur, ale to už je jiný příběh.

Iris opět vystřelila dopředu a vůbec nevnímala okolí. Díky bohu (díky vyčerpané zásobě šípů) se již další vlna neaktivovala. Chytila děravou Lariu do náručí a ona se jí doslova roztekla pod rukama. Laria se nejprve deformovala ve vlhkou kaluž vody a poté se opět složila zpět, bez nejmenšího náznaku po zraněních. Obranný mechanismus, který se učí většina vodních mágu již v útlém věku, jí nyní zachránil život.

Ono záhadné blyštivé světélko byl pouze dopadající sluneční paprsek na skleněné těžítko ve tvaru pyramidy. Projít ohnivou zkázou byl trochu obtížnější úkol, ale díky kouzelnému štítu ledového mága se i tato nástraha stala neefektivní. Tajemné dveře byly snad nejlehčí obstrukcí ze všech. Ray si k sobě přitiskl dlaně a během několika vteřin vykouzlil ledový klíč, který pasoval rovnou do dírky.

"Alkan!" Vykřikla Laria.

"To není Arkan, ale hologram." Opravil ji Ray, zatímco jim obraz vykládal přednastavený proslov. Určitě to muselo být nahráno ve spoustě jazycích. Arkanův talent Raye nepřestával udivovat.

"Takže stačí přečíst ten nápis? To je jednoduché." Řekla Iris a bez rozmyslu přečetla malbu na zdi: "Froccinaucinihilipilification."

Poklad se ovšem neobjevil. Místo toho se stěny začaly sesouvat k sobě a bylo jasné, že pokud nic neudělají tak je dočista rozdrtí. Ray se pokusil celou místnost podepřít ledovým trámem, ale ten sotva držel. Bylo jen otázka času, než vypotřebuje veškerou svou magickou energii a tím jejich naděje praskne.

"…Ovšem pokud se vám to nepodaří, budete na místě rozdrceni silou vlastních hříchů." Dokončil svůj monolog Arkanův hologram.

"Ty jsi s tím nemohla počkat viď?" Oddychl si vyčerpaně Ray mezi stabilizováním ledové konstrukce.

"He, hehe." Propadla Iris panice a už ani neměla sílu nadávat zpátky.

Ray se zhluboka nadechl a zkusil nápis přečíst sám: "Froccinaucinihilipilification." Ani jemu se to však nepovedlo. Jediná věc, které dosáhl, byl zvýšený odpor stěn. Nyní už jim zbývalo jen pár vteřin. Osud skupiny se rázem ocitl v rukách nejmladšího člena Larii. Laria, která sotva uměla číst, si strčila ukazováček mezi rty a zamyslela se nad tajemným nápisem. Odhodlaně otevřela ústa a chystala se vrhnout pomyslné kostky.

"Počkej. Pořádně si to rozmysli. Jestli to řekneš špatně, tak už ty stěny neudržím a budeme moci zpytovat své svědomí na druhém břehu." Pronesl mezi zuby vyčerpaný Ray.

"Hmm." Laria se znovu zamyslela a pak ono slovo přečetla: "Floccinaucinihilipilification." Kupodivu to bylo správně. Celý zádrhel tkvěl v tom, že na stěně se za ty věky usadilo smetí. Proto tedy první "L" připomínalo spíše písmeno "R". Jenže Laria trpí vadou řeči a tudíž neumí R vyslovit. Náhoda jim zachránila život.

Uprostřed místnosti se objevila tajemná krabice a uvnitř ní…

"Zapalovač?!" Ozval se šokovaný výkřik Iris, která svým jekotem připomínala běsnící sirénu.

Kromě zapalovače zde byl i lístek: "Gratuluji k úspěšnému splnění zkoušky. S trochou štěstí jste našli kouzelný předmět, který dokáže vykouzlit oheň. Pokud to tedy nenajdou až archeologové, to by pak skutečně vedlo ke Floccinaucinihilipilification. Haha. :P…"

---
Tohle jsou postavy, které se lehce mihnou v 8 kapitole mojí knížky. Čistě náhodou to jsou i aspiranti na hlavní postavy knihy druhé, kterou budu ale psát až tu první vnutím nějakému nakladateli. ^^
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kája Kája | Web | 27. srpna 2011 v 19:14 | Reagovat

Pěkně píšeš :)

2 Lucc Lucc | Web | 27. srpna 2011 v 19:47 | Reagovat

krásný blog

3 pavel pavel | Web | 27. srpna 2011 v 21:00 | Reagovat

hezké. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama