Červen 2011

K tomu zdarma...

30. června 2011 v 23:31 | Archaell |  Sarkasmus
Na křižovatce přímo pod rozcestníkem seděl ve stínu svého přívěsu kupec a prodával různorodé zboží. Kromě vzácných látek a hedvábí prodával i bílé maso. Ano obchod s otroky. V zadní části vozu se k tomuto účelu nacházela velká klec a nebyla prázdná. Ve vzdálenějším rohu seděla spoutaná dívka s tvářemi umazanými od sazí.

Kerwing vs rebelové

30. června 2011 v 16:55 | Archaell |  Sarkasmus
Uprostřed noci se Kerwing zvedl a odešel někam do lesa. Shodou náhod byla Athéna vzhůru, nemohla totiž usnout. Kam může takhle pozdě jít? Vnitřní hlas jí našeptával, že se tady děje něco divného. Rozhodla se tedy následovat rytíře za jeho zvláštní výpravou.

Stačí slovo... Pomeranč

30. června 2011 v 10:37 | Archaell |  Trashcan
Brouzdal jsem opět zase na internetu a už ani nevím, co jsem to hledal. To ovšem není podstatný. Podstatný je, že jsem našel takovou zajímavou hru. Princip té hry je jednoduchý. Člověk si vybere nějaké slovo a pak od něj rozvíjí věty. Podporuje to kreativní myšlení a hází to seedy z googlu ^^

Legenda o dračí dívce V.

29. června 2011 v 5:30 | Archaell |  Sarkasmus
Tornádo se neúprosně přibližovalo k Athéně a chystalo se vykonat boží soud. Ovšem Athéna byla příliš upnuta k životu. Prudce otevřela oči a zornice jí zazářily jako obraz luny samotné. Do vzduchu se jí zvedly vlasy svým způsobem připomínající medúziny hady. Hromadil se kolem ní tlakový proud, ale ne od draka, nýbrž od ní. Během pár vteřin klečela uprostřed oka tornáda, které vykouzlila úplně sama. Nicméně to stále nebylo nic ve srovnání s magií větrné dračice.

Legenda o dračí dívce IV.

28. června 2011 v 5:29 | Archaell |  Sarkasmus
Draci se konečně dostali na místo střetnutí vlků s dítětem. V bahně leželo několik ohořelých vlčích těl. Někteří vlci sebou ještě v zoufalství házeli. Byli velmi popáleni, ale na rozdíl od svých druhů stále ještě naživu. 'Takovou spoušť mohl udělat pouze Maxmilián. Musíme ho rychle najít a tuhle hru okamžitě ukončit. Čím dříve tím lépe pro něho,' pomyslela si Awaliel. Kdyby jen věděla, že Maxmiliána se tato scenérie vůbec netýkala.

Legenda o dračí dívce III.

27. června 2011 v 22:52 | Archaell |  Sarkasmus
Maxmilián přeletěl k již známému útesu a dle jeho očekávání se nad mršinou Whalkaka vznášelo hejno mrchožroutů. Rozhořčeně si vydechl a rovnou mezi supy vychrlil vlnu spalujícího ohně. Několik ptáků okamžitě uhořelo a ti ostatní byli motivování k odchodu. Zákon přírody jasně ukázal, kdo dominuje této oblasti. Drak zaryl velrybě pod kůži drápy a po svém lehkém zdržení se vrátil do svého hnízdiště.

Legenda o dračí dívce II.

27. června 2011 v 10:29 | Archaell |  Sarkasmus
Drak přeletěl přes široké údolí. Tížilo ho svědomí a chtěl dítěti pomoci. Pak uviděl ve vodě hnědého medvěda, chytajícího lososi. Snesl se k němu a svými silnými drápy zvíře okamžitě usmrtil. Nemělo nejmenší šanci. Vrátil se tedy k dítěti a položil mrtvé tělo vedle něho. Mládě se z posledních sil schoulilo k teplé kožešině a vyčerpáním usnulo. Stále bylo nejasné, jestli přežije nebo bude následovat své zesnulé druhy.

Legenda o dračí dívce

26. června 2011 v 7:49 | Archaell |  Sarkasmus

Na nebi právě probíhalo zatmění měsíce Nordose za jeho jižním dvojčetem Sothosem. Začínal rozbřesk a unavený drak Maxmilián se vracel do svého hnízdiště. Lov se vydařil. Podařilo se mu ulovit Whalkaka - několika tunovou mořskou velrybu. Jeho zájem ovšem nyní zaujímalo něco zcela jiného. Na pobřeží ležely trosky z lidských korábů. Celá mělčina byla lemována ostatky utopených smrtelníků.

Chaos

25. června 2011 v 13:24 | Archaell |  Sarkasmus
Zrcadlová síň. Metr za metrem úplně stejná haluz. Už dvacet minut kráčím dlouhou uličkou a ani známka konce. Černo bílý kachličky, tapety, všude kolem mě barva nicoty. Přede mnou, za mnou stejný výhled. Tohle se mění v dost velký psycho. Kdybyste mi řekli, že celou dobu chodím na běžeckém pásu, tak bych tomu možná i věřil.

Merlin kampf

25. června 2011 v 10:24 | Archaell |  Sarkasmus
"Před vámi leží dvě cesty. Cesta vlevo vede k ohromnému blahobytu pro jeden lidský národ. To ovšem bude znamenat, že všichni ostatní lidé zemřou. Cesta vpravo k celosvětové bídě a bude vést k válce mezi všemi lidmi o poslední zbytky potravy. Je to těžká volba, ale dokud se nerozhodnete nepsutím vás dál. Pokud vyberete správně, budu vás čekat u další zkoušky. Pokud ne očekávejte návštěvu nebeských zahrad."

"Projímadlo Brains"

24. června 2011 v 6:06 | Archaell |  Sarkasmus
"Braaiinsss… braainss…" Začaly se ozývat hlasy zombíků sborově.

Možná to nebyla úplně nejlepší idea toho prvního vyhodit do povětří. Hluk z toho výbuchu na nás upozornil víc hladových kámošů. Z uličky se vyřítilo asi sedm zombie a rozeběhly se přímo proti nám. Tihle byly už trochu akčnější. Aniž by je to obtěžovalo, padaly jeden přes druhého a rvaly se vpřed. Od úst se jim valily sliny a praskání ocelových čelistí.

Jako vejce vejci.

23. června 2011 v 5:42 | Archaell |  Sarkasmus

Po této zběsilé jízdě jsme konečně dorazili někam, co jsem považoval za jejich úkryt. Hned u vchodu nás přivítala Angela. Měla na sobě již známé roucho tentokrát modré barvy.

"To jsem rád, že tě vidím, Angelo. Už by mi někdo mohl vysvětlit, co se tady děje."

Relativní možná...

22. června 2011 v 10:38 | Archaell |  Trashcan
Jdete ven se psem a náhle se vysere doprostřed chodníku. Rozhlížíte se kolem sebe, jestli vás někdo nevidí. Sebrat, nebo nesebrat? A nebo radši ne. Odejdete pryč a necháte tam hovno svému osudu.

Krátkej apple joke

22. června 2011 v 9:33 | Archaell |  Trashcan

Alex: "Podívej se na Apple. Víš proč mají nakousnutý logo? Jasně používaj death noty, na zabíjení nespokojených zákazníků."

Laria: "Ahá. Tak proto jim zbývají jen retardovaní uživatelé..."
---

btw. L do you know Shinigami love apples?

Zrcadlo a špagety.

20. června 2011 v 22:20 | Archaell |  Trashcan
Jsi v místnosti plné prachu. Nikde žádné dveře. Uprostřed stůl a na něm talíř. Přijdeš k němu špagety. Máš hlad. Bolí tě břicho. Sedneš k němu. Vezmeš si. Nabalíš na vidličku první sousto. Spolkneš ho. Za okamžik dojíš jídlo. Koukáš dál. Kde to jsi? Hele malé zrcadlo. Přijdeš k němu. Otevřeš. Tvoje fotka. V něm visí. Je však divná. V břiše díra. Druhá fotka taky ty. Jak ti tahaj vnitřnosti. Vedle třetí fotka strachu. Tvoje střeva na omáčku. A nakonec v mělkym hrnci. Tví vnitřnosti na kredenci. Trocha soli, trocha pepře. To maso v špagetách nebylo z vepře. Koukneš dolů. Zděšení. Místožeber, lešení. A tak v šoku čumíš na zem. No jo chcípneš, byl jsi zrazen.

První zkouška

20. června 2011 v 6:20 | Archaell |  Sarkasmus
"A je to tady. První zkouška. Takže, co pak naše hrdiny asi čeká? Pro začátek jde o jednoduchý úkol. Před našimi soutěžícími se nachází dveře a jejich úkolem bude se přes ně dostat. Abychom jim to usnadnili, v místnosti se nachází deset beden a v každé tisíc klíčů. Ovšem pouze jeden z nich je ten správný. Uvidíme, jak se s touto výzvou poperou."

Airi otevřela jednu bednu a podívala se dovnitř: "Ňo, tohle ňevypadá dobře. Ňejaký ňávrhy jak přes to projdeme?"

Otevřený kanál

19. června 2011 v 23:55 | Archaell |  Trashcan
//Skutečně nebudu opravovat errory, ale tohle jsem našel mezi starejma souborama z prváku//

Celé město obklopila temná noc a hrobové ticho, které se střídalo s hvízdáním větrných proudů a vrzáním zchátralých branek od plotu. Náhle tuto atmosféru přeruší odbytí 12 hodiny na kostelních hodinách v parku a uprostřed kluzké silnice se objevuje temná skrčená postava. Vypadá jako zraněná, protože se snaží v křeči narovnat, ale moc se jí to nedaří. Vedle trochu zabliká lampa. Ona osoba je středně velký romský spoluobčan "Dežo" středního věku a právě se zoufale snaží zvednout víko od kanálu, aby ho mohl odnést do zběrných surovin za trochu peněz na potravu. Zpočátku to vypadá na marnou námahu, ale přichází zvrat a už ho dřímá v rukou a belhá se o blok dál. Na jeho obličeji je vidět námaha a stažené svaly v křečové poloze, až je podivné, že může uvést pohybový aparát do chodu. Za nedlouho mizí z obzoru do temné noci.

Další den v též době se situace opakuje, ale o kanálový poklop dále. Opět se marně snaží ho zvednout a nakonec tak i činí, dnes se ale potácí o trochu více a vypadá unaveně. Sotva se šourá po silnici a občas sklouzne na námraze. Tak se soustředí na svou činost, že zapomene na svou předešlou návštěvu, šlápne na okraj otevřeného kanálu upadne a sklouzne dovnitř. Chvíli si připadá jak kosmonaut, když zapnou v lodi umělou gravitaci, ale ten to stav trvá jen dočasně, protože jeho plachtění vzduchem ukončí náraz krčních obratlů o ocelový žebřík. "křup". Rom upadá do bezvědomí.

Dalšího rána se dežo probouzí a zděšeně vzpomíná, co se stalo. Strašně ho bolí krk a není schopen se pohnout. V první chvíli doufá, že ho někdo najde, ale pak zjistí, že ukradený poklop naradil místo toho starého. Nikdo si zavřeného kanálu nevšimne. Nikdo ho nenajde. Nikdo z příbuzných ho ani nebude hledat. Vlastně nikdo si nepovšimne, že zmizel, protože nikde nebude znát jeho ztráta, možná jen bude o trochu víc zavřených kanálů.

Čas plynul a ze samé beznaděje rom upadl do hlubokého spánku, ale někdo mu ho chtěl překazit. Objevil se u něj potkan a on neschopen pohybu se ho štítil, jak mu tak lezl po těle. Náhle se však stalo něco neočekávaného potkan ho kousl. Začal ho žrát za živa po chvílí toho však nechal a odběhl pryč. Dežo celý vyplašený se snažil vzpamatovat ze šoku, ale než se stačil uklidnit, upadl opět v beznaděj, protože zjistil, co ho čeká.

Náhle rom vypoulil oči a zděsil se ještě více než prvně. Potkan přišel s celou svojí rodinkou a začali ho hryzat a trávit. Prohryzaly mu podbřišek a tím se mu dostaly střeva na sluneční světlo, tedy spíše kanálovou tmu. Rom už si myslel, že je to jistá smrt plná utrpení a nechtěl se dožít okamžiku, kdy se mu vrhnou na genitálie. V ten moment ovšem ucítil škubnutí v noze, začal se mu vracet cit. Vstal oklepal ze sebe potkany a začal do nich zuřivě kopat. Jak tak rychle pohyboval svým tělem, tak se mu střeva vysypaly ven a houpaly se v rytmu dopadajících podrážek na mrská těla hlodavců. Asi po 5 minutách se uklidnil, začal lézt po žebříku ven a odsouvat poklop. "Konečně sem zachráněn" povzdechl si s úlevou.

S námahou se zapřel o stěny a sunul víko, ale to byla osudová chyba napjaté svalstvo mu začalo tlačit na částečně rozdrcenou páteř, otočily se mu obratle a zlomily vaz. Jeho bezvládné tělo padlo do temného prostoru kanálu a chvíli zůstalo vyset za střeva na žebříku, než se tou vahou přetrhaly. Dežo spadl do kaluže krve, v které předtím bezvládně ležel a tím se prostřela hostina pro podkanstvo. Po měsíci byla nalezena pouze hromada kostí, a teprve teď po jeho smrti se o něj začala společnost zajímat, když už bylo pozdě.

Boží mlýny...

18. června 2011 v 3:55 | Archaell |  Sarkasmus
// No teď bych ho moch nechat popravit a byl by to zdárnej konec... V^.^V //

"Jo projevim lítost… leda tak v pekle. Byl to skurvenej pedofil a patří mu to!" Dav se opět začínal bouřit, ale tentokrát se utišil při první výzvě. Všichni chtěli vědět můj trest. Parchanti. Si sem choděj na soudy jak do kina, to samí na popravy. Už jim nestačí třeba zápasy v boxu, to musí vidět smrt v přímém přenosu? Copak to je nějaká reality show?

Rudá záře nad Kladnem...

14. června 2011 v 18:17 | Archaell |  Sarkasmus
//Stejně už to bude určitě 18+, tak je jedno, že morbidně zmasakruju pár Gumídků V^.^V//


"No jo náš job si žádá oběti. So, než pudem hledat root, musíme ještě vyexpedovat tohohle mini strejdu."

Jak na potvoru, ten mini strejda vypadal už od pohledu jako problémovej kus i mezi příšerákama. Vyzařovala z něj klasická důchodecká aura. Nevrlost, hnijící svalová hmota a co bylo nejhorší, žral zrovna Gotwaldův komunistickej proslov.