Lhostejnost kolemjdoucích

8. dubna 2011 v 18:12 | Archaell |  Rudá knihovna (18+)
Sakra! Ráno jsem se trochu zdržela ve sprše a ztratila tak drahocenný čas. Každou chvíli mi měl jet vlak a nevypadalo to, že to dneska do práce stihnu. Proč se to muselo stát zrovna dnes? Jako na potvoru měl přijít důležitý klient. Zakázka za miliony a doslova závisela na mé přítomnosti. Rychle jsem utíkala po chodníku na nádraží, ale protože se na vysokých podpatcích utíká špatně, skoro jsem si při tom vyvrtla nohu.



Z informačních reproduktorů zaznělo hlášení: "Vážení cestující vlak … je připraven k odjezdu." Poskakovala jsem z nohy na nohu jako gazela svištící skrz savanu. Vyšplhala jsem nahoru na nástupiště a v ten moment se dveře zavřely. No to snad ne? Po té šílené námaze se to teď nemůže přeci podělat ještě víc? Zuřivě jsem mačkala zelené tlačítko na otevření dveří. Štěstí! Ještě se mi rozevřely a já celá zpocená nastoupila dovnitř.

Ve vlaku bylo narváno, jakož to tak bývá pokaždé touhle dobou. Drahám evidentně nevyhovuje, když se všichni cestující mohou pohodlně posadit, a proto již tak řídký jízdní řád seškrtávají na minimum. Ještě minulý měsíc bych touhle dobou nemusela spěchat a mohla si v klidu počkat na další spoj, ale reorganizační mašinerie mi to musela ztížit. Stoupla jsem si k okýnku a podle svého odrazu si narovnala oblečení. Kontrolovala jsem si vycpávkové polštářky, když v tom do mě někdo strčil. No dobře. Chápu, že se tady nedá ani pomalu hnout, takže nebudu hnedka nadávat. Jenže ono se to opakovalo znovu a dokonce mi navrch někdo pevně zmáčknul zadek.

Prudce jsem se otočila a chtěla sdělit své rozhořčení člověku, který mě obtěžoval. Pohlédla jsem za sebe a tam stál nějaký muž. "Nemyslíte, že tohle už trochu přeháníte?!"

"Ani ne. Myslím, že budu přehánět ještě víc." Podezřele se usmál a pak vytáhnul z kapsy zbraň. Strašně jsem se vyděsila a ze strachu o svůj život jsem mu vrazila do ruky svou kabelku.

"Klidně si to nechte, jen když mě necháte být."

"Kdo říkal, že mi jde o peníze." Zahodil kabelku na zem a přitlačil mě na skleněné okno. Všude stála spousta lidí, ale jako by byli slepý. Do jednoho mě všichni ignorovali a nechtěli se do toho všeho zaplést. "Že mám dneska dobrou náladu, tak si můžeš vybrat, jestli chceš nabrat nejdřív zepředu, nebo zezadu?"

"Cože?!" Úzkostlivě jsem procitla, ale jako by má slova byla úplně na zmar. Tohle přece není středověk! V moderní civilizaci by snad mělo být zabráněno vzniku takovýchhle násilností!

"Máš čas dokud se nezahřeju, pak to tam šoupnu náhodně, jedno do jaké díry spadnu." Levou rukou mi zajel pod krajkovou podprsenku a pustil se do ochmatávání mých bradavek. Nevěděla jsem, co mám v té chvíli dělat. Kdybych se bránila, tak by mě asi hnedka nezastřelil, ale co kdyby? Jazykem mě olíznul krk a lehce mě kousnul do ucha.

Pohladil mě po zadku a pak mě přes něj plácnul. Ne jednou, nebo dvakrát, ale několikrát opakovaně. Úplně jsem cítila obrys jeho dlaně na svých hýždích a začínalo to pěkně bolet. Když už ho výprask přestal bavit, tak ze mě doslova strhal kalhotky. Mé jemné saténové prádlo prasklo pod jeho agresivní silou jako pouhá nitka.

"Tak co, už ses rozmyslela, slečinko?" Zašeptal posměvačným hlasem a začal mi o rozkrok leštit ledově chladnou zbraň. "Nebo se snad mám uchýlit ke krajně nevhodným donucovacím prostředkům. Co bys řekla tomuhle?" Bez ostychu mi namočil zbraň až po kohoutek do pochvy a třel ji o mé křehké stěny. Cítila jsem, jak mě zevnitř promazává lepivý olej, který vytékal z konzervované karbonové oceli. Nebyl to ten nejpříjemnější zážitek. "Poupravíme trochu pravidla, ať je nějaká zábava. Pokud se rychle nerozhodneš, tak zjistíš jak příjemné je dostat kulku do dělohy. Z téhle vzdálenosti se to tam určitě moc dlouho neohřeje, takže bych to být tebou neriskoval."

"Zepředu," vyděšená avšak vzrušená zároveň jsem tiše zasténala. On mě znovu praštil přes půlky a evidentně mu má odpověď nestačila.

"Cože? Nějak tě špatně slyším." Jako by mu to přišlo málo, ještě mě chtěl dále dráždit.

"Chci to radši zepředu." Zoufale jsem svou větu zopakovala, ale jemu to stále přišlo jako nedostatečná odpověď.

"Přes ten vlak nejseš vůbec slyšet. Neříkala si snad, že chceš pomocí olova vyvolat umělou menstruaci?"

Po zbrani stékaly moje šťávy a ze samého napětí jsem to už nevydržela a zakřičela přes celej vlak: "Mrdej mě do kundy kurva!"

"No, to už bylo lepší. Za normálních okolností bych řekl, že tvé přání je mým rozkazem, ale v tomhle případě se mi na to moc líbíš. Takže bohužel nemůžu vyhovět tvé žádosti." Rozepnul si poklopec a jedním vrzem mi nacpal celej penis do zadku. Myslela jsem, že mi snad praskne. Do očí se mi hrnuly slzy a do toho všeho mi ještě začal lízat ušní lalok.

"Áhh." Bolest se mi mísila s rozkoší a já nezastavitelně začala vzdychat. Naslinila jsem si prsty a otupělá svými hormony jsem si začala hrát se svým klitorisem.

"Koukám, že se ti to začíná líbit. Podle toho jak máš těsnej zadek, bych se nedivil, že to je tvůj první anální sex děvče." Taky aby nebyl. Odjakživa mi to připadalo jako nechutná zábava, která může být dobrá tak akorát pro buzeranty. Přiznávám, že bych teď byla opravdu radši, kdyby mě poslechnul a dal ho radši do předních dveří.

Zpomalili jsme u jedné zastávky, ale protože na ní vlak nestavěl, tak pokračoval dál. To ovšem stačilo na mé další ponížení. Násilník mě zatlačil ještě víc k oknu, takže se má ňadra tiskal na okenní tabulku. Všichni cestující stojící na nástupišti, si mohli bez okolků prohlédnout mé vnady. Připadala jsem si jak nějaká holka z bordelu.

Začínala jsem ztrácet kontrolu nad svým tělem. Hlaveň zbraně mi dřěla poševní stěny a určitě mě to začínalo bolet mnohem víc než uspokojovat. Můj zadek praskal pod tlakem drsného penisu a část oddělující vagínu od análu mě doslova pálila bolestí. Byla to strašná muka. Určitě jsem tam měla sedřenou kůži a v těch místech mě to tření opravdu zabíjelo. Vzápětí se do mého trávícího systému, avšak opačnou stranou dostala životadárná kaše. Vařící sémě mi naplňovalo útroby a co se nevešlo dovnitř, teklo ven.

"No, tak těď když je po zábavě, se můžeme podívat, jakou paseku dokáže udělat olovo. Tahle hrůzostrašná věta mě šokovala tak moc, že jsem vytřeštila oči a doslova se dusila na místě děsem. Celou mou existencí prolétl euforický šok. Násilník zmáčknul kohoutek a nic. Zbraň nebyla nabitá. Ovšem to byla poslední kapka, nebo spíš ta první. Ze strachu mi povolil močový měchýř a začala ze mě stříkat ven pěkná sprška. S jazykem přilepeným ke sklu okna, jsem se sesunula na kolena a lehla si rovnou do té kaluže.

"No, tak tady už musím vystupovat. Díky za tvé služby vlasti ty malá děvko a tady máš něco na památku." Násilník mi strčil do zadku srolovanou tisíci eurovku a vystoupil ven. Kolemjdoucí se na mě jen pohrdavě a s odporem dívali a jinak jakoby se vůbec nic nestalo. Cítila jsem neskutečný pocit hanby a ten den jsem do práce už nedorazila.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tereza Tereza | 2. září 2011 v 15:51 | Reagovat

Moc nechápu proč jsem to četla, ale když už jsem tady... Na jednu stranu oceňuji celkem slušný styl-opakuji celkem slušný, nicméně vidím spoustu chyb. Například si myslím že i v tomhle žánru by mělo jít o více věrohodnější postavu- promiň ale tady je vyloženě vidět že to píše chlap, ženská by se takhle prostě nechovala. Dál mám dost problém s tím přecpaným vlakem. To je holý nesmysl. Tenhle nápad se mohl hodit do jiného žánru, ale tady naprosto destruuje atmosféru a hlavně je zcela nereálný. Myslím že svůj úkol by vlak splnil mnohem lépe, kdyby byl vagon úplně prázdný, a určitě by to bylo pro čtenáře mnohem zajímavější.
Jinak samozřejmě nijak Tě neodrazuju od psaní, jenom vytýkám chybky, které pokud odstraníš, bude tvá práce výrazně kvalitnější ;)

2 Archaell Archaell | Web | 2. září 2011 v 15:57 | Reagovat

[1]: Jo kritika mi nevadí. Z chyb se snad časem vypíšu. Natom zosobnění se snažím pracovat, ale svůj styl myšlení nemůžu snadno změnit. Vždycky to nakoenc napíšu, tak jak to vidim ve své hlavě. A víš proč byl ten vlak plný lidí? Kvůli přidání trapnosti z exhibicionismu a sexu na veřejnosti. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama