Co vede lidi k sebevražedným sklonům?

29. dubna 2011 v 19:10 | Archaell |  Trashcan

Deprese.


Deprese přichází bez varování, a i když mají nějaké hmatatelné příčiny, jsou nepředvídatelné a zjevují se, když je člověk nejméně čeká. Mají mnoho podob, jednu horší jak druhou. Syndrom vyhoření, pocity nesmyslnosti vlastní existence a totální zhroucení vedoucí do planých sálů psychiatrických léčeben. V tom horším případě si zkrachovalá duše uváže kolem krku poslední kravatu v ne moc pestrých barvách a skočí z kymácející se stoličky do náruče smrti. Popřípadě se otráví ředidlem, ustele v autě plnym výparů a výfukových plynů, nebo když to chce udělat jo viditelně, nastoupí na poslední vlak a nechá kusy svého rozmáznutého těla projet po místní železnici.


"Člověk je jako pták, na jednu stranu může dosáhnout na oblaka. Na druhou je poután k zemi ledově chladným řetězem společnosti a racionálního myšlení."

Vzpomeňte si na nějakého blázna, kterého ho vůbec netíží veřejné mínění a může se chovat přirozeně a bez ohledů na ostatní. Na první pohled si řeknete ano je to blázen, duševně chorý člověk, chová se jak debil, ale zkuste se zeptat, co mu chybí? V podstatě nic. Má se dobře, nemusí se stresovat a je veselej a spokojenej.

Pak se podívejte na sebe. Dobře možná máte o trochu víc točících se koleček v hlavě, ale k čemu vám to je? K ničemu. Furt se za něčím musíte honit a pak nemáte ani chvíli na odpočinek. Tady je práce co se musí udělat, támhle je kariéra, která se musí budovat. Ujíždí vám vlak jménem život a přesto, že ho nemáte šanci stihnout, ho musíte dobíhat. Společnost vás tlačí na okraj útesu a než se nadějete, padáte dolů volným pádem, bez zpáteční letenky.



"Život je jak výstup na prudký horský hřeben, a když už dosáhnete skoro bezpečí záchytného bodu, tak vás někdo zas skopne dolů a můžete šplhat znova."

Jin a jang. V temnotě se skrývá trocha světla a ve světle část temnoty. Stejně tak vypadá i úspěch. Aby mohl být někdo úspěšný, něco získat, tak logicky musí být někdo neúspěšný a něco ztratit. V práci všechno funguje a celý tým zázračně spolupracuje. Tato nádherná idylka však skončí v okamžiku, kdy vedoucí odejde do důchodu. Všichni podřízení s výhlídkami na povýšení se o jeho místo začnou rvát jako hyeny o kus krvavého masa. Myslíte si, že když se budete hodně snažit a pracovat na 120% tak ho získáte? Ani náhodou. S největší pravděpodobností ho dostane ta největší svině, která vás skopne z vrcholu Everestu až do základního tábora. Co na tom, že ty pomluvy o vás jsou nepravdivé, to nikoho nezajímá. Právo na přežití má ten nejsilnější, i když to není fér.

"Připadám si jako bych plul ve vzduchoprázdnu a mou existenci vysávala černá díra. Už jen čekám, než mě dočista pohltí."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama